Zdravím. Chtěla jsem se zeptat, co dělat, když při lovu potkáte jiné kešery ve chvíli kdy máte kešku venku? O víkendu se mě a manželovi stalo, že zrovna při prohlížení obsahu kešky dorazila skupinka kešerů. Jenže my jsme seděli za křovím a nebylo nás vidět. Nejdřív jsme mysleli, že to jsou mudlové, tak jsme ani nedutali, ale pak jsme zjistili, že jde nepochybně o kešery. Nevěděli jsme jestli máme vylízt a zkazit jim tak lov, protože by hned věděli, že ta keška musí být někde u toho křoví. Nakonec vylezl jenom Vašek, začal se tam ochomítat a dělal mudlu, kešeři se stáhli a já mezitím nepozorovaně vrátila kešku na místo a pak jsme oba zmizeli. 
Stalo se vám někomu něco podobného? Co děláte? Díky za odpověď
Nejlepší je, se domluvit Chcete kešku do ruky nebo ji máme schovat a vy si ji najdete sami? Myslím, že to není nic složitého.
To se stává, pokud je keš frekventovaná. Hlavně, pokud jde keš z ruky do ruky, tak je dobré si ujasnit kde a jak byla schovaná.
Já se tedy snažím navazovat družbu skoro vždy, pokud to situace dovolí 
Stává se to - zejména tady v Praze - běžně Někdo se pozdraví, jiný pohovoří, jiný se ukryje, to podle vkusu toho kterého soudruha. Setkat se ale lze i jinak: nedávno se nám v půjčovně (šatů) objevila slečna s chlapečkem a, aby nezlobil, dala mu na hraní klíče od auta. A HELE - na klíčích se zalesknul TB štítek! Zapsat si trackovací číslo geovozidla pak již bylo dílem okamžiku!
Díky. Byla to naše první keška, navíc jí naposledy našel někdo před 14-ti dny, takže by nás ani ve snu nenapadlo, že se tam zrovna s někým potkáme a tak nás to popravdě řečeno dost vyvedlo z míry.
Potkat se náhodně s někým kdo má stejný zájem je o štěstí, užij si to setkání. Pozdrav, prohod přátelské slůvko. Převážně lovím v Praze a náhodně jsem takhle někoho potkala asi 5x za rok a půl. Vtěšinou na cestě, jeden šel od a druhý k. Přímo u ní si vzpomínám jedinkráte.
Jo, to se mi stalo celkem nedávno, krátce před půlnoci, v jedné slepé uličce. Já jsem zrovna logoval krabičku, když tu náhle přijelo auto. Tak šup s krabičkou se schovat více pod strom, a doufat, že si mě nikdo nevšimne. Taky mě mohli považovat za zloděje.
Ale, zachvilku na mě zasvitila baterka se slovy: "Taky na ještěrky?" Takže bylo hned jasno, a navíc jsem se svezl k další keši tím autem. Takže rozhodně doporučují se ozvat.
A z druhé strany, tedy z auta… asi tak 10m za tím stromem… sakra někdo tam asi zrovna chč*je a on to kačer
Taky se mi to párkrát stalo,nedávnou bloudím,bloudím u vily Tugendhat a potom dostanu keš do ruky od kolegů kolem,kterých jsem před tím šel,řekli mi,kam to hodit a bylo hotovo nebo u keše v Žabovřeskách jsem potkal pár,kteří se o ni pokoušeli po odmlce odlovit,zmateně pobíhám,ale kolegové mi ji podali,zalogoval jsem a ok,jinak někdy je složité poznat,mudla?kačer?Ale někdy by se hodilo setkání někde v přírodě o prázdninách,když keš nemůžu najít naposled jsem odcházel od keše,přijel kolega,prohodili jsme pár slov a já šel juknout nahoru na Harusův kopec..
Já to znám z druhé strany, když jsme tuhle v dešti potkali Sklebu, který vylovil z houští Nikitův binární počítač. Byl pěkně mokrý (Skleba), tak jsme měli radost, že tam nemusíme. A když navíc ještě vyluštil princip onoho počítače, naše radost neznala mezí ;)
Myslím si, že nejrozumnější je, zeptat se toho druhého, zda si chce keš najít nebo ne - někdy je to fakt škoda přijít o hledání.