Pro zajímavost. Jak jste se o geocachingu dozvěděli ? Já sem hledal na NETu informace o GPSkách a už nevím na kterých stránkách byl na něj odkaz. Chvíli jsem to nechal v hlavě odležet a pak to využil pro výlet se synem. 1. keška dopadla katastrofálně. Prodírali jsme se lesem skončili 100 metrů od cache na kopci a pak museli přes údolí na druhý. Na mistě samém jsme hledali hodinu a nenašli vůbes nic. Pak po zadnici z kopce dolů a domů. Pár měsicu pauza a pak při cestě k rodičům jsem znovu vytiskl instrukce a výlet na kolách byl hned 2x úspěšný. Oba jsme byli nadšení a mně to už zůstalo. Kluk má spousty jiných zájmů ale třeba se k tomu jednou vrátí. Rozhodně když někam jedu za lovem většinou jede se mnou. No a na kontě mám 3 nové přírůstky mezi geokačery, kterým jsem to předal ústně. S angličtinou mi na začátku dost pomohla ta slovenská stránka http://geocaching.bilak.sk Aco vy ?
Kamaradi Svata s Tygrikem mi o tom povedeli… Tata mel uz tehdy GPS, tka jsem mu ji zabavil a zacal kesovat sam… Prvni kesku za me nasla Tygrik - Pendulum - hodne mi poradila a ja uz ji mel… hned sem v ni dokonce nasel TB, tak jsem mel nejen chut, ale i povinnost nejakou dalsi kesku navstivit… A od te doby me to nepousti… 
GPSr jsme poridili na kolo a k letani. Kdyz jsem hledal soft a rady na netu, narazil jsem na nejake zahranicni stranky o GC. Zpocatku jsme se domnival, ze jde o trochu jiny zpusob zabavy, ale kdyz behem dovolene na Sumave se nam napodruhe podarilo objevit 1. cache a taky s TB, zacali jsme o tom premyslet. Boom u nas nastal s narozenim potomka a vetsim pocetm kesi v CR. Ono kdyz mate kazdy den chodit na prochazky, tak se chodi lepe, kdyz je nejaky cil. Tesim se, az se zmobilnime a kocarek vymenime za kola. Protoze v mem okoli dost lidi GPSr ma a pouziva, naznacil jsem jim, i ukazal a je nas o trochu vice. Stale to bereme jako zpestreni volneho casu s jistym prvkem tajemneho spolceni :o).
Podobně jako ty - sháněl jsem na netu nějaký soft na Palma+GPS a narazil na tyto stránky. To a informace, že jedna keška je asi 800m od baráku zapříčinilo , že jsem se stal kačerem.
Nebýt toho, že jsem si na konci prosince v asi měsíc starém Reflexu přečetl o geocashingové výpravě do Střední Ameriky tak bych byl nepoznamenaný dodnes, ale tak jsem byl tím článkem uchvácený, že jsem jej celou noc četl dokola, až jsem šel druhý den ráno utratit dvacet tisíc za Garmin60CS + Topo50 
ja si poridil GPSku a pak ze zdroje jedna pani povidala mi rikla jeden znamej ze takovyhle lidi existujou a pak jsem narazil na jednom palmim foru na soft pro spolupraci s GPS zamerenej prave na Geocaching a pak jsem zjistoval jestli to neni ono to o cen mi povidal ten znamej a uz to bylo:)
tak toto je sranda, ja som si myslel, ze ten clanok je zly a ludi skor odpudi :-)))
ja som uz 5 rokov pokukoval po GPS a v 2003, ked som sa dozvedel o geocachingu od kolegov v praci (ktori sami nekesuju, ale maju GPS) tak som si pozical GPS a isiel na Magical Mystery Park by Svata. no a potom som si kupil GPS.
Moc díky za odpovědi, je to opravdu zajímavé čtení. Také jsem myslel že ten článek v Reflexu, zde tolik propíraný, nikoho asi nezíská a ejhle :o) Jinak jsem koupil GPS okamžitě jak zrušili chybu SA. Zajímal jsem se o navigaci už pár let a pak Clinton rozhodnul . . .
Jako (chvilkama) bystrý člověk jsem si dokázal vyextrahovat jen to důležité a pěkné :-))
Jo a nemělo tam býát na konci prosince, ale na konci srpna pochopitelně… nevím proč mi ten prosinec přišel na mysl
Tak to jsme na tom stejne Jen jsem koupil Vistu C. Do te doby jsem GPSku povazoval za ponekud zbytecny luxus na svych cyklojizdach. Ale tohle je dokonala vec, jak vytahnout 6ti letyho kluka na pul dne do prirody. Diky vsem za kesky.
Také jsem byl oblbnut srpnovým Reflexem Letos to je první rok, kdy už v létě nemám prázdniny, ale jen dovolenou 
a geokešky mi velmi zpříjemnily jinak nudné cesty do práce a zpět když kolem běží léto naplno.
A kolegyně Jarmila má přitom nos na jakoukoliff špatnost, která se odehrává v okruhu 10 km, a tak netrvalo dlouho a začali jsme kešovat spolu.
ja som zacal cachovat na popud mojho brata - Drevokocura. Pol roka som si od neho poziciaval GPS alebop chodil na cache s nim, vlastnu som si kupil az neskor a doteraz si uzivam geocachingu
Mno…ehm… k geocachingu jsem se dostal pres motorkareni.
Kdo nekdy zkousel za jizdy uz v 80km rychlosti na masine cist “online” mapu prilepenou nekde na nadrzi pod sebou (zkousel jsem to i ve stoctyriceti, obcas uspesne), tak vi, ze jde pritom o zivot. A kazdou chvili zastavovat, najit predpokladanou pozici a zapremyslet, zda tahle odbocka odpovida te v mape, kdyz tvary silnice vubec neodpovidaji, neni to prave orechove. Cesta neznamymi zapadlymi okreskami se pak muze protahnout az na trojnasobek, a pritom se misto kochani okolim clovek stale jen prehrabuje v mape. Znamenalo to pripravit si presny itinerar a nemoznost odchylit se pak z naplanovane trasy. Takze jsem potreboval navigaci na riditka. Musim rict, ze GPS to vyresila naprosto bravurne. Pak jsem ji zacal pouzivat i v aute. Na geocaching jsem mel spadeno hned od zakoupeni GPS (Colonel mne neustale lakal, at to zkusim :-)), ale nejak nebyl cas se nekde zastavit. Az jednou v sobotni jarni rano cestou na zahajowacku 2005 (www.jawaklub.cz) jsem se stavil pro prvni GCK3ME “Castle close by river”. Je to pro mne dodnes neprekonany zazitek (i waypoint si pamatuju :o)). Geocaching se tak nenasilne postupem roku stal pro mne vetsim konickem , nez motorkareni, coz se projevilo i na letosnich ujetych kilometrech na moto, a zacal jsem s radostí daleko vic chodit, tak jako kdysi za mlada, kdyz nebylo nic jineho rozumneho na praci. Napriklad na GCQC32 “Bradlo” jsem dosel z Libiny sam bez noseni uz ve dvou letech v r 1969, ted po 36 letech jsem se tam dostal diky GC podruhe Zkratka geocaching se pro mne stal nejhodnotnejsi naplni volneho casu, a ze zatrvzeleho motorkare, ktery jezdil do prace na masine i kdyz padaly listopadove a prosincove trakare, se stal pomalu svatecni jezdec.
A je to tak dobre, aspon v mem pripade. :-)))
Slovo geocaching jsem asi poprve slysel loni na jednom nejmenovanem tabore, kdyz Alkes chtel premistit hrebiky z jedne polyethylenove nadoby od chemikalii do druhe a tvrdil ze potrebuje tu pixlu na cache, ji chteli s Anneke nekde zasadit. Nejak jsem nechapal a koukal na nej, jako by byl z jine planety. Postupne jsem zjistil o co se jedna a dosel k zaveru, ze by me to mozna mohlo i bavit:)
Uz ani nevim, jak jsem se o tom poprve pred dvema dozvedel. Nejspis jsem hledal nejake info ke gps, narazil jsem na gc. V okoli byla jedina keska, tak jsem ji ulovil a uz jsem se tomu nevenoval. Po dvou letech prisla kolegyne s casakem, kde byl clanecek, ja si vzpomnel, ze jsem to kdysi zkusil a po case se do toho znovu pustil
Já mám GPS již 3. rok. Hodně jsem po ní pokukoval, a když nejprve zrušili chybu a pak přišel na trh dostupný GPSr, tak jsem koupil Geko201 a začal prudit rodinu a kamarády při výletech pěšky, autem, ale hlavně na kole. Skenoval jsem mapy KČT, plánoval trasy, vyhodnocoval. A pak vyšel článek v magazínu HN v květnu a ještě ten samý víkend jsem vytáhl děti na první lov. Úspěch byl stoprocentní. No, a teď, prudím rodinu, kamárady výlety plánuju podle toho jestli tam není nějaká cache Děti teď musím občas přemlouvat, ale když už jsme venku, tak jsou nadšené.
Prostě, za posledního půl roku jsem navšívil místa, kam bych se vůbec nepodíval, anebo místa, kam jsem se roky chystal, ale jaksi “nezbyl čas”, třeba Říp.
Takže děkuju všem autorům cachí hlavně Giramondovi, díky němuž jsem poznal za poslední měsíc Krušné hory, tak jako jsem je nepoznal za celý svůj život, a to jsem odsud.
Ja jsem si kupoval GPS na turistiku, nejak mne nebavi stale vytahovat mapu z bagju a zas ji tam ukladat, navic rozhodnout, ktera lesni cesta je ta prava podle buzoly, je nekdy dost obtizne. Tak jsem asi 4 mesice zkoumal net ohledne satelitni navigace a utvrdil jsem ze GPS je to co potrebuju, behem te doby jsem narazil na geocaching a rekl jsem si ze by to mohlo byt zajimave. Pak jsem koupil GPS a behem tydne vyrazil na prvni moji cache “Hvezda game park, Prague od Toniczka”. No hledal jsem ji pul hodiny a snazil se zjistit co mi vlastne GPS rika (dnes bych ji nasel za 5 minut :-))) ) a hned mne to chytlo. Dnes uz provozuju turistiku opacne napred si najdu cache a pak upravim cestu podle cache a to jsem si rikal ze to bude zajimave zpestreni turistiky. Dnes jsem povysil cache na cil cesty a vlastni turistiku mam jako zpestreni geocachovani.
Pěkné čtení, díky za téma Já jsem ke geocachingu přišel víceméně náhodou. Ale pěkně popořádku
Při našich toulkách po lesích a hlavně po Brdech začala být postupem času aktuální jedna otázka, jak se tam znovu dostat? Člověk viděl spoustu zajímavých věcí a chtěl se o ně podělit z ostatními. Těžko se to vysvětlovalo stylem, musíte jít od této cesty pětset metrů vpravo atd. Začali jsme dělat svoje podrobné mapy terénu, ale pořád to nebylo ono. Prostě to chtělo GPSku. Stále jsem odolával, říkal jsem si, že je to drahá sranda a jen pro cestovatele do nějakých neznámých končin. Vždy to nějak ustoupilo do pozadí a jelo se papírově, ale časem se zase potřeba spolehlivé a přesné navigace objevovala, postupně k tomu přibyla potřeba mít velkou mapu v malém provedení… Zlom nastal při plánování jezdeckých stezek, pro vandry na koni. Tam už to opravdu chtělo přesně zaměřit, kde je možnost koně napojit, kde jsou pastviny, kde se dá projít atd. Zrál jsem pro GPSku čím dál tím víc.
A do toho jsem narazil na stránky geocaching.cz, nějak mi to na ně při surfování po netu navedlo Kouknul jsem na mapu a zjistil jsem, že okolo jedné kešky jezdíme. Hned ten den jsem s koněm zamířil přímo k místu úkrytu cache jen z nápovědou. Samozřejmě nic Ale to bych nebyl já… tak se druhý den jelo znovu a znovu Vznikla jistá prupovídka… Pomatený Poník, pořád prohledává pole, protože potřebuje poklad. Všichni ze mě měli srandu. Koně už to přestávalo pomalu bavit, no, ale jak už to bývá, pomohla náhoda a já potkal jednoho geocachera. Už jsem byl u kešky jako doma tak se nebylo čemu divit :-). Přišel koukal na mě a říkal “já ti nevím, mě to ukazuje támhle o sto metrů vedle a ty hledáš tady” Řekl jsem, že nevím, že si myslím, že to bude tady a že nemám tak přesnou GPSku Už se blížil večer a tak jsem odjel a nechal příchozího svému osudu. Hned druhý den jsem nemohl dospat… konečně vím, kde hledat :-). Osedlal jsem koně a znovu vyrazil, koník už přesně věděl, kam se jede a tak poslušně zastavil na místě, které jsem už nekolik dní systematicky prohledával. Jenže tentokrát změna, vedl jsem ho o sto metrů dál :-). Jak jsem přišel na místo bylo mi to jasné tohle je ono… a dal se do hledání. Bylo korunováno úspěchem a já našel svojí prví kešku. To bylo radosti :-). Zalogoval jsem se na GC.com a bylo zaděláno na dalšího geocachera. Pak jsem se potkal i s autorem této cache a on mi předal spousty informací o tom co a jak, ukázal mi svou GPSku, seznámil mě s tím co umí a tak. To, že prostě GPSku musím mít, jsem začal brát jako hotovou věc. Přesto k ní byla ještě dlouhá cesta… mezi tím jsem našel další tři kešky, jen z nápovědou a bez GPSky. Zjistil jsem při tom, že to hledání baví i mé kamarády a Poník team byl na světě. Tímto děkuji všem autorům co mají cache no GPS user friendly Časem jsem na inzerát pořídil první GPSku Magellan 315… to bylo něco:-) Začali jsme jí naplno užívat při putováních na koních a taky při cestách za poklady…O geocachingu jsem se zmínil dalším kamarádům a oni se také chytli, pomohl jim sehnat GPSky a dnes je z toho několik teamů Ale to už je zase jiný příběh…