Mezi diskutéry jsem identifikoval tyto základní typy: Vymítače, Plivníky, JíZlouny, Vsakovače, Chlísty, Roztleskávače a Bastardy.
(… to nyní cituji z nejmenovaného internetového zdroje … )
Vymítač - je poměrně neoblíbený typ a jeho nejnebezpečnější formou je zaslepený Fanatik a Inkvizitor. Vymítači většinou nepotřebují mít vlastní názor. Stačí, že jej mají jiní. Oni ho pak prostě jenom napadnou. Málokdy zcela korektně. Zhusta používají odkazy na jiné články, podporující jejich antipostoj. Zvolíme-li jednoduchý příklad článku, popisujícího, obhajujícího a propagujícího vegetariánství, Vymítač nejspíš napíše: Je dávno vědecky prokázáno, že vegetariánství je zdraví škodlivé. A připojí odkaz na text, podporující jeho antitezi. Inkvizitor vás navíc odsoudí k těžkému trestu.
Naproti tomu Plivník se nezdržuje žádnou argumentací, prostě jen plivne jedovatou slinu na Nositele i Vymítače a „jde od toho“. Napíše třeba: Takovouhle hovadinu už jsem dlouho nečetl, jděte se s tím vycpat!
JíZlounova základní výbava je ironie až sarkasmus. Jistě vám nabídne šťavnatý biftek, po jehož konzumaci doplníte deficit zinku v mozku, což vám významně napomůže narovnat vaše pokřivené vidění světa. Případně doporučí vynechat i rostlinnou stravu, neboť je prokázáno, že nejenom živočichové, nýbrž i rostliny pociťují bolest a reagují emotivně na vnější podněty.
Vsakovač není sice nikterak nebezpečný, avšak může být velmi nepříjemný. Požádá vás, abyste mu na jeho mailovou adresu poslali své zkušenosti s čímkoliv, vegetariánskou kuchařku nebo pravidla thajského boxu. Klade doplňující otázky a jeví se jako vážný zájemce o vše, co je v konkrétním případě popisováno, nabízeno, obhajováno…
Chlíst vás sice v první větě za něco pochválí a připustí, že v něčem máte pravdu. Druhá věta začne slůvkem „ale“. V ní vám vysvětlí vaši naprostou pomýlenost, naivitu, nízkou míru zkušeností, případně něco jiného. Vše je formulováno tak, že nelze reagovat podrážděně. Pokud se toho dopustíte, Chlíst dosáhl svého a může se regulérně urazit.
A co napsat k Roztleskávačům? Ti jenom chválí, děkují za úchvatný zážitek, drží palce a volí servilní formulace. Často lze ze statistiky vyčíst, že konkrétní článek vůbec nečetli, neboť doba, strávená na webu, stačí zhruba na napsání podlézavého komentáře. Často se pak vracejí, aby si přečetli reakci na svou reakci. Po přečtení všech komentářů autor zpravidla zjistí, že správně reagoval pouze Roztleskávač, protože jediný neomylně pochopil, oč v článku vlastně šlo, ocenil autorovu práci a nesnažil se pokazit mu hru. Roztleskávač je v podstatě jenom Plivník na minus prvou.
Jeho odrůda je Okřikovač. Ten se zabývá pouze projevy komentátorů a uděluje nekompromisně žluté karty. Na červenou nedosáhne, páč tu má v kapse neomylný admin… Kdyby jo, to byste teprve koukali. To by byl „fičák“!
Na závěr jsem si nechal nejnebezpečnější kategorii, internetového Bastarda. Ten podle potřeby a momentální nálady káže, veršuje, vymítá, plive i freneticky tleská. Je horší než spam a nikdy se ho zcela nezbavíte. Zábavnou odrůdou je Prasák. Vybíjí své neukojené sexuální tenze způsobem komunikace, který spolehlivě přitahuje a zároveň odpuzuje podobně postižené jedince. Je-li obzvláště zákeřný, nepoužívá vulgární výrazy a nechá čtenáře, aby iniciativně rozhýbal vlastní fantazii…
Tak co, přátelé, nedokázali jste se zařadit? Přirozeně. Šlo přece o Potížisty, a těmi vy v žádném případě nejste. Na vás by se hodila nejspíš kategorie Solidňák. Argumentujete věcně, nikoho neurážíte, nemáte žádné mindráky, které byste si potřebovali léčit v internetovém prostoru. Netrpíte nešvary žádného z výše uvedených typů, navíc disponujete kvalitami, které nebyly vůbec zmíněny. Nemohli jste tudíž najít sami sebe, ale uznejte alespoň, že jste rozpoznali jiné.
(… konec citace z nejmenovaného internetového zdroje …)
Schválně nenapíšu, ve kterých temných zákoutích internetu jsem toto povídání našel. Ale platí obecně pro kteroukoliv diskuzi a proto jsou admini a moderátoři nezbytní.
