Ja akorat rikam ze expirace je z anglictiny, pouziva se a pouzivat se bude, bez ohledu na nejaky teoretiky. Ze je exspirace z latiny nezpochybnuji, ale takovy patvar nema v soudoby cestine co delat a nikdo ho pouzivat nebude. A kdo nekde napise exspirace, bude za pitomce asi jako kdyby napsal syrob, coz bejvalo podle moji babicky taky spravne. Muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat, ale to je tak jediny co proti tomu muzete delat.
Ja myslim, ze je treba odlisovat puvod, historii, kodifikovane vyrazy a hovorove pouzivane vyrazy. Jednoznacne je, ze kodifikovana cestina se meni v zavislosti na hovorove, proto dochazi k mnoha zjednodusenim. I takove podivne (alespon pro nas starsi) navrhy, jako treba jendo jedine i, maji puvod prave v tom zjednodusovani. Kdyz jsem poprve cetl Chram i tvrz Pavla Eisnera, byl jsem hodne prekvapeny, jak se za tech par let jazyk zmenil. A ze on ma tu cestinu fakt krasnou.
To je, myslim, to, co se snazi naznacit Modrak - na vyslovnost obtizne vyrazy jsou odsouzene k zjednoduseni. Mam krasny pirklad v ceskem slove hrozinky. Bez ohlednu na puvod jmena dnes jiz i na obalech jsou to jen rozinky, presne v souladu s tim, jak se to ledabyle vyslovovalo jeste v dobe, kdy se melo spravne rikat i to h na zacatku.
Přemek Podlaha kdysi prý napsal jak Klaun donchuán sál džem na refýži.
Všechna tato slova se dřív psala jinak a on chtěl ukázat, jak je tento nový pravopis strašný.
Dneska už by nikoho nenapadlo ssát.
Když jsem já chodil do školy, právě se povolilo psát prezident a organizace.
Ono se to mění a u přejatých slov z jiných jazyků zcela běžně. Nejlíp to udělali Rusové, díky jinému písmu začali všechna cizí slova psát foneticky. A občas se to nedá rozluštit.
A co se týče Američanů, ti si s latinou hlavu nelámou. Podle Stivína klidně říkají Fajfldej (Vivaldi). Nebo počítače Ejkr (Acer, lat. javor).
Díky za otevření koutku. Je znát, že se člověk celý život učí.
Zjišťuji, že sice si dávám pozor na spoustu viditelných hrubek, ale spoustu těch drobných mi uniká - viz "viz." :-). Teď si třeba vůbec nevybavuji, že by nám tohle někdy říkali ve škole, nebo jak se píše Himálaj (mimochodem, kontrola pravopisu to podtrhla, nepodtrhla slovo Himaláj (a na https://www.pravidla.cz/hledej/?qr=Him%C3%A1laj uvádí obě verze, i když jiné servery uvádí jen jednu - zajímavé))
Co do těch "Oprásků" - nevadí mi to jako vtip, ale vadí mi, když to je prezentované jako knížka pro děti a mládež. Pro dospělé, které rozumí češtině a dějepisu je to zábava. Jako ne že by mě to trochu nepobavilo, to bych říct nemohl, celkem jsem se tomu musel i smát. Ale jako celek se mi to nelíbí.
K tomu používání anglických termínů - taky už jsem pomalu přešel k používání českých ekvivalentů (kačer, keš). Ale "owner" mi stále nejde přes pusu. A "vlastník" či "majitel" je přece dobrý překlad. Dříve jsme papouškovali ruštinu, dnes v daleko větší míře angličtinu. A proto se snažím používat spíše slova, která znějí česky... I když spousta z nich jsou často převzat z různých cizích jazyků.
K té exspiraci/expiraci - co jsem se tak díval, tak už jsou povoleny oba tvary (alespoň podle několika pravopisných webů)... http://www.rozhlas.cz/cesky/jakspravne/_zprava/expirace-nebo-exspirace--1569885
A co se týče Američanů, ti si s latinou hlavu nelámou. Podle Stivína klidně říkají Fajfldej (Vivaldi). Nebo počítače Ejkr (Acer, lat. javor).
Hm, Američané. Za "Mozarta" (vyslov, jak píšeš) bych věšel ke zdi do plynu.
Hm, Američané. Za "Mozarta" (vyslov, jak píšeš) bych věšel ke zdi do plynu.
Teď ti moc nerozumím. Věšel bys do plynu za to, když někdo vysloví [Mozart], jak se to vyslovuje u nás, nebo [Mócart] jak se to vyslovuje v anglosaských zemích? A proč?
Ale ani tam to není dobře. Píše se tam, že: "Tímto slovem se značí aktivita, při které se určitý papír (listina) opatří časem vystavení, který je však dřívější než opravdový den vystavení. Hezky česky by antedatovat mohlo značit „předatování“.
Mělo by tam ovšem být "předdatování" (před datum, čili s "dd"). Předatovat by spíš znamenalo posunout datum oběma směry, buď dopředu, nebo dozadu.
Tohle je proto, že už se skoro neučí latina. My jsme ji měli nepovinnou na SVVŠ (1960-64) a moc nám pomohla při studiu cizích jazyků. Je totiž základem jazyků románských, ale i anglosaských (germánských) a dalších. Třeba z psané francouzštiny se dá ledacos při znalosti latiny domýšlet. Takhle nám bylo v němčině i angličtině hned jasné, co je např. plusquamperfektum, konjunktiv préterita nebo futurum II, nebo vazba akuzativu s infinitivem...
P.S. pro Paha Ahmu: má finština také tyto časy a vazby jako latina (angl., němčina apod.?)
Překvapivě ano, ve finštině se dají vysledovat syntaktické kořeny z latiny, ačkoli v oblasti slovotvorby zde latinský vliv nenajdeme. Právě proto tvrdím, že finština není složitý jazyk, od chvíle, kdy se nastuduje a zvnitřní systém tvorby slov a vět. Pádové vazby jsou velice pevné a zřetelné, narozdíl od velmi volně se tvořící češtiny. Laicky řečeno, když chci ve finštině něco vyjádřit, mohu se spolehnout na pevný systém - jaký pád se použije v jaké situaci, jak se ohýbané slovo zachová v pádové vazbě, to vše je velice pravidelné a předvídatelné. Leckoho může odradit velké množství pádů (udává se 15 pádů), nicméně tři z nich jsou zastaralé a nepoužívané, dále se díky systému prepozic a postpozic využívá pádových vazeb k vyjádření mnoha faktorů - např. směru, "povrchnosti x hlubinnosti" ve smyslu od/z, k/do, určitosti/neurčitosti, přeměny, dočasnosti. Zní to hrozně, ale v praxi je to jednoduché a zřejmé.
Co se týče časů, zajímavostí jistě je, že finština nezná čas budoucí, který se dá do jisté míry vyjádřit kondicionálem, nebo dle kontextu v přítomném čase. Minulý čas zde máme prostý, předpřítomný a předminulý - opět velmi logické kvůli jasné průběhovosti/ukončenosti.
Další pikantérií finského jazyka je to, že nezná rody. Dost těžko se může odhadnout, mluvíme-li o ženě nebo muži, zejména, když finská křestní jména se vymykají těm běžným zásadám, např. ženská jména nekončívají často na -a či -e, může to mást.
Teď ti moc nerozumím. Věšel bys do plynu za to, když někdo vysloví [Mozart], jak se to vyslovuje u nás, nebo [Mócart] jak se to vyslovuje v anglosaských zemích? A proč?
Byl to Rakušan, mluvil německy, tak by se to asi mělo vyslovovat jako v němčině.
Ovšem cizí jména komolili už staří Řekové, a to strašně. Schválně si zjistěte, jak se skutečně jmenoval perský král Xerxes.
Byl to Rakušan, mluvil německy, tak by se to asi mělo vyslovovat jako v němčině.
Ovšem cizí jména komolili už staří Řekové, a to strašně. Schválně si zjistěte, jak se skutečně jmenoval perský král Xerxes.
Tak, že nebyl Mozart Čech to vím, ovšem u mnoha jmen je vyslovujeme česky. Císař Josef II byl také Rakušan a dokonce i píšeme Josef. Zde nevidím důvod, proč je nutné vyslovovat tato ze zvyku počeštěná jména cizí výslovností. Snad jen při komunikaci s cizinci. Na druhou stranu, když jedeme do ciziny, tak se většinou taky na naše jména neohlížejí a vyslovují je tak, jak se jim vyslovují dobře - tj. jejich výslovností.
Ja akorat rikam ze expirace je z anglictiny, pouziva se a pouzivat se bude, bez ohledu na nejaky teoretiky. Ze je exspirace z latiny nezpochybnuji, ale takovy patvar nema v soudoby cestine co delat a nikdo ho pouzivat nebude. A kdo nekde napise exspirace, bude za pitomce asi jako kdyby napsal syrob, coz bejvalo podle moji babicky taky spravne. Muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat, ale to je tak jediny co proti tomu muzete delat.
Je to tak, s tím se opravdu nedá dělat vůbec nic. Už se nepíše syrup ani ssát, stejně jako si už nikdo nevzpomene, že latinské slovo maior (větší) se má číst "majjor" a ne "major" (oslovit důstojníka "soudruhu majjore..." a pak mu to vysvětlovat by asi nedopadlo dobře).
Ale zvyk je zvyk, protože i třeba v bakalářských a dalších odborných textech autoři často uvádějí "expirační dobu", ale pak to komentují jako třeba "datum exspirace".
S tou finštinou je to zajímavé. Pro sebe bych si to vysvětlil tak, že bych tam tu polární noc a zimu stejně nepřežil, tak k čemu by mi byl budoucí čas. Ještě tak předbudoucí...
Mimochodem, toho císaře France Josefa Maďaři zvali Ferenc Jozsef.
A připomíná mi to, jak si Milan Lasica chválil, že se Rakušani naučili jméno jeho manželky, Frau Vašáryová.
Až do chvíle, kdy zjistil, že jemu říkají Herr Vašáryová.
Na nejmenovanem webu jsem narazil na nadpis:
RegioJet začal jezdit na budapešťské letiště
Je to spravne nebo by tam melo byt RegioJet ZACALA, kdyz je to ta firma ???
Podle mého názoru:
“RegioJet začala” rozhodně ne. To, že to je firma, nehraje roli. Důležitý je podmět a tím je ve zmíněné větě “RegioJet”. Takže důležitý je mluvnický rod toho slova. Já to vždycky viděl nebo slyšel v mužském rodě. Takže “RegioJet začal”.
Pokud si člověk není jistý, může si pomoci “fintou” a napsat “Firma RegioJet začala” nebo “Společnost RegioJet začala”. A je to bez pochybností ;).
Pak to ale nehraje napriklad u firmy Skoda. Jelikoz se jedna o muzske jmeno Emila Skody. Ale obecne je Skoda chapana jako zensky rod. Takze???
P.S. Co jineho nez firmu si predstavit pod RegioJet?
No kdybych cetl "METROSTAV prokopala tunel", tak mi to utrhne usi, tak bych radsi zustal u "METROSTAV prokopal tunel". Ja jsem pro "RegioJet zacal..."
Dobrá poznámka. No já kdysi taky nevěděl, že Škoda byl nějaký pán (Škodovy závody) a dnes to asi neví možná i většina společnosti. Takže pro ně je to ta Škoda. Zaužívalo se to. Zajímavá anomálie.
No kdybych cetl "METROSTAV prokopala tunel", tak mi to utrhne usi, tak bych radsi zustal u "METROSTAV prokopal tunel". Ja jsem pro "RegioJet zacal..."
Prave proto se na to ptam, co je vlastne z hledicka cestiny spravne. Protoze kdyby tam bylo, firma Metrostav prokopala tunel, asi by te to za usi netahalo.A pritom pouzivas Metrostav jako nazev zenskeho tvaru. Jak je to tedy spravne?
No ja nejsem cestinar a mam s tim docela problem, ale beru to citem.
Tak bych rekl:
Firma Metrostav prokopala... (tady beru, ze kopá firma, ale jaka firma je uz nepodstane)
Metrostav prokopal... (tady beru, ze kopá Metrostav, o firme tu neni nic psano. On se tak muze jmenovat treba bagr, ale to nevim, to se mohu jen domyslet, pak by to bylo: bagr Metrostav prokopal... a to uz bez spravne)
Firma prokopala... (tady beru, ze kopá firma, ale o jmenu firmy tu uz psano neni)
Jo, je to takové žertovné, že firmy a auta Škoda, Honda, Toyota, všechny pojmenované po svých pánech zakladatelích jsou v češtině ženského rodu. A Mercedes je rodu mužského, přitom je to ženské jméno a vozy se jmenují po dceři někoho z firmy.
Vybavil se mi rozhovor z nějakou překladatelkou do bulharštiny, do které překládal mimo jiné Ferdu Mravence, že musela změnit jméno, protože Ferda, s -a na konci, by bylo bulharsky striktně ženské. Takže byl Ferdo Mravenec.
Tak, že nebyl Mozart Čech to vím, ovšem u mnoha jmen je vyslovujeme česky.
Ne, výslovnost německých jmen [mozart], [schvarz], [ejnstejn], [muler] nebo [schvejtzer] je pro mě naprosto nesnesitelná (německy neumím).Když si vzpomenu, jak jsem před léty na ČRo3 slyšel velekultivovanou moderátorku mluvit velekultivovaně o [mozartovi], ještě furt mi stoupá tlak. Přitom, kdyby nějaký profesionální mluvce řekl něco o bývalém americkém prezidentu [clintonovi] nebo kubánském vůdci [castrovi], asi by byl profesně mrtvý.
Byl to Rakušan, mluvil německy, tak by se to asi mělo vyslovovat jako v němčině.
Jojo, největším rakouským úspěchem je, že přesvědčili svět, že Mozart byl Rakušan a Hitler Němec ;)
Zajimavosti muze byt i firma Porsche. Pokud budete chtit rici ze firme klesnul zisk, aniz pouzijete slovo firma jak to bude?
VOLKSWAGEN - VOLKSWAGENU KLESL ZISK
PORSCHE- ???
Vypada to, ze vzdy budete muset pouzit slovo firme, spolecnosti atd. Aby to netahalo za usi.