Nemohl jsem dnes v noci spát a honilo se mi hlavou kdeco. Např: Jako rodina máme oblíbená místa, kam moc rádi chodíme. Mám ale obavu, že od té doby co jsme propadli geocachingu (skoro před rokem) se na taková místa už budeme těžko dostávat, když už jsme tam všechny poklady našli (třeba Kozákov, Kopicův statek, …). Přece nepůjdeme někam, kde už nemůžeme hledat poklad!!! Má někdo podobné zkušenosti? Co na to “ostřílení vlci GC” ?
Vláďa
Měli jsme odobné pocity. Vyřešili jsme to jednoduše. Na našich oblíbených místech jsme založili kešky, které tam čas od času chodíme udržovat. Měli jsme to možná jednodušší v tom, že v okolí nebyly žádné jiné kešky.
Nadruhou stranu je třeba říci, že díky geocachingu jsme poznali mnoho nových, neméně zajímavých míst, které navštěvujeme opakovaně.
hm, to poznam. Pomoze silne sebaovladanie a docasna nefunkcnost statistik na gc.cz :)))
Tak já jsem měl problém prakticky opačný. Měl jsem okolí procourané pěšky a proježděné na kole a už jsem skoro nevěděl kam … a je zajímavé kolik krásných míst na kterých jsou dnes keše jsem po léta míjel!
Jojo, taky mam stejnym zpusobem o par vyzivnych prochazek rocne postarano. 
Hmm tak s tímto problémy nemám. Na pěkná místa se rád podívám opakovaně a to jestli jsem tam cache už odlovil nebo ne, nemá na to vliv. Naopak, když mám s někym někam jít, tak si řeknu, támhle jsem byl na keši, bylo to tam moc pěkné, tak tam půjdem.
Jojo, takhle jsem na tom taky. Na par mist jsem se uz takhle vratil a u nekolika dalsich si opetovnou navstevu taky casem nenecham ujit.